Koupací sud není letní záležitost. Nejlíp chutná v lednu
Když se někdo ptá, kdy sud používat, čeká odpověď „od května do září“. Praxe je jiná. Rozdíl mezi 37 °C ve vodě a 25 °C na vzduchu si tělo skoro neuvědomí. Rozdíl mezi 37 °C a mrazem je zážitek, pro který lidé jezdí do hor.
Proč to v zimě funguje líp
Horká voda funguje na principu kontrastu. Čím větší je rozdíl mezi vodou a vzduchem, tím silnější je pocit tepla a tím výraznější je uvolnění po vylezení. V létě je koupel příjemná. V zimě je to událost.
K tomu se přidává pára. Při mínus pěti stoupá z hladiny sloup páry, přes který jsou vidět hvězdy – a to je věc, kvůli které si lidé sud fotí a posílají fotky známým. V srpnu ta pára není.
Praktická poznámka k tomu, co si lidé neuvědomí: vlasy na mrazu zmrznou. Nic se neděje, ale čepice u sudu není hloupost.
Co zimní provoz opravdu stojí
U sudu s kamny je odpověď jednoduchá. Na vytopení z deseti stupňů potřebujete 15 až 20 kg tvrdého dřeva, tedy zhruba 60 až 90 Kč za jedno vytopení. V mrazu přiložíte navíc, řekněme o třetinu víc dřeva.
Elektřinu sud s kamny nepotřebuje vůbec, takže na chalupě bez přípojky funguje stejně dobře jako u domu. Ohřev trvá hodinu a půl u vestavěných kamen, u vnějších okolo dvou hodin.
Jediná věc, která zimní provoz prodraží, je chybějící termokryt. Bez něj uteče přes hladinu víc tepla než všemi stěnami dohromady a ohřev se protáhne z hodiny a půl na několik hodin. U vyhřívané vířivky je to ještě výraznější – rozpad nákladů je v článku Kolik stojí provoz vířivky.
Na co si dát pozor
Nenechávejte sud plný, když ho nepoužíváte. Led má větší objem než voda a rozpíná se. U kompozitní vany se nic nestane, ale u kamen a rozvodů ano – proto se před delší odstávkou vypouští i plášť kamen.
Cesta k sudu se v zimě mění v kluziště. Schůdky s protiskluzem nebo kus parketu kolem sudu není luxus, je to prevence úrazu ve chvíli, kdy jdete bosky po mokrém.
Podrobný postup pro zimu i zazimování jsme sepsali do článku Vířivka a koupací sud v zimě.